Jsem střela. Jsem hlídač. Jsem alarm. Jsem turbo pohon. Jsem legrační. Jsem kamarád. Jsem ten se kterým se nasměješ. Jsem ten který si nenechá nic líbit. Jsem osobnost. Jsem tvrdý a odolný. Jsem nenažranec a kořistník. Jsem ochránce. Jsem Kelpie.
Oggy je moje nová výcviková naděje. Oproti Arrowovi je to obrovský rozdíl. Neposedí a neustále sebou šije. Když se jednou rozběhne tak je těžké ho zastavit a pohybuje se téměř výhradně tryskem. A běží daleko. Není těžké ho motivovat protože je hodně nenažraný a je to velký chamtivec, na druhou stranu je těžké ho přimět k většímu soustředění, je jako časovaná bomba, ale my se k tomu jednou dopracujem :) Už od miminka je to veliký mazel a miluje lidi. Se psy nemá žádný problém a rád si hraje, ale běda když jde o hračku nebo o jídlo :) Papírové jméno má po jednom krásnou soundtracku z hvězdných válek, a Oggy - to je prostě z toho dětského kresleného seriálu Oggy a Švábi. Takový rychlý a pohotový humor. No to nás přesně vystihuje.
Jak jsem k Oggymu přišla?
V roce 2013 jsem se pomalu začala poohlížet po dalším psím kamarádovi. Tentokrát jsem měla spadeno na pracovní borderku, idálně nepříbuznou na český chov. Chtěla jsem dotáhnout novou krev o kterou bude zájem a v Česku je příliš málo kvalitních psů a já jsem chtěla mít prostě něco co nikdo nemá.
Opět jsem požádala o pomoc kamarádku Vendy, která vládne naprosto uchvacujícím přehledem o chovech snad v celém světě a ví přesně jaký mám vkus. I zamluvila jsem si nakonec belgické štěňátko - jehož cena byla mimo jiné dost vysoká a na štěňata byl pořadník. Jenže při podrobném studování rodokmenu jsem zjistila, že je tam riziko přenosu epilepsie, které se objevuje v české republice čím dál tím víc. Mimo jiné jsem taky zjistila že najít nepříbuzného psa je opravdu oříšek. Asi jsem tenkrát měla štěstí, že se fena vůbec nerozhárala.
Čím více jsem se v tom hrabala tím více jsem byla znechucená situací BOC celkově. Borderky mají jeden problém a to, že jsou líbivé a dobře se prodávají. Taky došlo na argument, že border kolií je na závodech všude až příliš a tak jsem se začala poohlížet po plemenu které je: 1. Chytré jako borderka 2. Rychlé jako borderka 3. Obratné jako borderka ale... není to borderka :)
Kelpií je v Česku málo a není o ně příliš velký zájem a zatím se těší dobrému zdraví, tudíž jsem se nebála vybrat si psa z ČR. Volba nakonec padla na psa po Jumíkovi a Gaře. Měla jsem zájem výhradně jen o psa - s fenama se mi ne moc dobře pracuje. Nakonec jsem si ani nemusela vybírat :) Příroda rozhodla za mě. Narodilo se 6 fen a 1 pes :)